close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Zápisek osmý // kolikátéhožejedneska? února

13. dubna 2011 v 16:08 | Bohyně noci ;-) |  Žvásty paranoidní bosorbaby
Baf!
Z ošetřovny jsem zdrhla už před několika dny. Celkem se nic neděje a je klid, Eru se párkrát objevil a povídali jsme si. Je teprve začátek roku a už docela nestíhám všechny úkoly, jde mi z toho hlava kolem (možná je to z toho otřesu mozku xD). Dneska jsem si o volné hodině udělala všechny zadané úkoly, teda vlastně až na POKT a dnešní formule. Ale to snad zvládnu ještě dneska, když se do toho dám.
Zjistila jsem, že famfrpálové tréninky budou bývat v pátek. Bezva, můj rozvrh mám zrovna v pátek celý zaplněný a v šest hodin teprve ne. Mohla bych maximálně tak v sedm, tak to třeba stíhat budu *mrk*. No jo, jdu se zahrabat do těch zvířátek.
S Merlinem xD
 

Zápisek sedmý // 14. února

9. dubna 2011 v 21:55 | Bohyně noci ;-) |  Žvásty paranoidní bosorbaby
Zápisek z minula stále platí.
Dneska je Valentýn. Dostala sjem dvě přáníčka. Jedno od Walla a druhé od "Tajného ctiele". Jsem dost zvědavá, kdo jím je. O půl páté se hrál famfr. kontumačně vyhrál Nebelvír, ale hrálos e jen tak a vyhráli Zmijozeláci. Nate schytal potloukem do ramene až mu tam křuplo a Audrey zase do břicha, až spadla na tribunu. Po hře jsem chtěla jít s Wallem někam ven, prostě Valentýne, ne? Jenže mě trafil zbloudilý potlouk do hlavy (další kouzelná věc, ale do prkýnka už!) a mám otřesk mozku. Walla zase zmlátila nějaká ulomená věětev, ale on mě steně odnesl na ošetřovnu, kde zakopl a zlomil si nos a ruku. Nakonec jsem strávila Valentýna v posteli. Nemocnční, samozřejmě...
Chjo, mám to ale pech!

Tvoje zraněná
Nykta

Zápisek šestý // 12. února

8. dubna 2011 v 20:56 | Bohyně noci ;-) |  Žvásty paranoidní bosorbaby
Zkrátím to.
Všechny kouzelný věci se dějí jenom mě! (no možná i pár dalším lidem). Nejdřív ta boxerka, pak talíř v noze, potom ta ještěrka a teď se na mě ve Velké síni přilepila hnijící červyprolezlá ruka a držela se mých kalhot na zadku a nechtěla se pustit. Nakonec mi to kalhoty roztrhalo a začalo mě štípat do zadku. Nakonec díky bohu zmizela a já z toho vylezla jen s holou prdelí, s prominutím. Nenápadně jsem se převlékla a raději už zůstala v ložnici, nehodlám se vystavovat nebezpečí. Ale teď asi půjdu zase dolů, nechci zůstat zavřená jako myš v kleci...

ze všech nepředvídaných
kouzel unavená,
Nykta
 


Zápisek pátý // 3.února

5. dubna 2011 v 20:12 | Bohyně noci ;-) |  Žvásty paranoidní bosorbaby
Moje nejmilejší knížečko,
promiň za to oslovení. Ale v poslední době jsem jaksi rozpačitá, nervy mám na dranc, chvíli brečím, chvíli se směju jako šílenec, ale ne vtipným věcem. Celkově byl dost normálí začátek roku. Jenže pak mi přišel dopis od mého otce.
Nemohla jsem v první chvíli uvěřit tomu, co na lístečku stálo. Když jsem dopis dočetla do konce, ani jsem se neudržela na nohách a skácela jsem se ve vzlycích na zem. Vím, tochu divné, ale co bys dělal ty, kdyby ti tvůj táta napsal, že matka umřela? Ty vlastně nic, jsi deník... Nedokážu ani popsat, jak moc to bolelo. A já jsem ze všeho nejvíc toužila někomu říct svá trápení. Jenže nikdo, nikdo si mě nevšímal. Loty a Wall mají prodloužené prázdniny a ostatní mě ignorovali.
Druhý den jsem se mírně zhroutila ve Velké síni. To se mě pak už ptala Audrey, jestli jsem v pořádku a tak jsem jí to všechno řekla, i když jsem ji absolutně neznala. Nakonec jsme se začli normálně bavit a docela jsme se zkamarádily. Svěřila jsem se jí, že se s Wallem cítím jako jeptiška, protože zatím neproběhlo nic víc, než malá pusa. Panebože! Vždyť nám není deset! Mám spíš pocit, že nemá zájem a docela mě uráží, že se mě vlastně ještě skoro nedotkl! Ale to je jedno.
Pak přišel i Nate a byla sranda. Přicupitala tam malá holčička Earley a Nate si s ní začal povídat a byl naprosto sladký. Pak byla hodina Věštění, prostě normálka.
Dneska jsem napsala všechyn zadané úkoly a dokonce jsem udělala i rozhovor s profesorem a psolala ho do té soutěže.
14. února bude famfrpálový zápas. Přihlásila jsem se na post střelce, tak uvidíme, jak mi to půjde. No a samozřejmě je ten den i Valentýn. Jestli Walla ani ten den neuvidím, nebo jestli něco neproběhne, asi se zaměřím na nějakého jiného kluka, nehodlám se nechat urážet věčně... U Merlina, nechápu, že v takovéto chvíli dokážu myslet na kluky...
S bolestí v srdci, Nyx

Druhý v přízni bohyně - Waldhar

3. dubna 2011 v 16:06 | Bohyně noci ;-) |  Ti "fajn lidi co s nima tlachám"



Celé jméno: Eruadan W. Tuckborough
Jak mu říkám: Walle, Waldhare
Narozeniny: 5. září (!!)
Moje definice: To největší zlato pod sluncem! ♥ (Já vím, že je na to ještě dost brzy, alepro mě je tenhle kluk naprosté zlatíčko)

Zápisek čtvrtý // 27. ledna

1. dubna 2011 v 21:02 | Bohyně noci ;-) |  Žvásty paranoidní bosorbaby
Můj milý deníčku,
v posledních dnech byla dosti nuda. Asi před týdnem jsme jeli do Prasinek, kde jsem bydlala v hostinci u Tří košťat. Měli jsme s Waldharem menší rande, ale jinak nic zajímavého. Teda vlastně jo! V jednom krámku jsem si koupila barvu a vlasy. Chtěla jsem trochu zaexperimentovat ale nečekala jsem to, co se stalo. Na hlavě se mi mé dlouhé vlasy do půli zad prodloužily asi po zadek a vyrovnaly, zesvětlily na blond a navíc se mi tam vytvořily růžové a tyrkysové pramínky. Och bože, že já si tu barvu kupovala. Budu pak muset požádat někoho z profesorů, jestli by mi nepomohl. Uvidíme.
Jenže dneska. Chtěla jsem jít na ten zahajovací nevím-jak-se-tomu-nadává, jenže jsem usla a vzbudila se v sedm hodin. To, když mi nědo bušil na dveře. Otevřela jsem a tam stál Nate, celý zoufalý. "Já jsem zaspal a slyšel jsem tě, tak jsem ti chtěl říct, jesli půjdeš se mnou" řekl mi. Rychle jsem se převlékla a vyrazili jsme. Jenže u jezera ani jedna loďka. Vydali jsme se tedy po cestě, ale brána byla zamčená. Jediná možnost byla přes jezero. Takže jsme po dlouhém mozkovém hloubání a dloubání skočili do vody a plavali jsme. V jednu chvíli mě cosi chytlo za nohu, jenže jsem začala tak pištět, že mě to raději pustilo. Zbytek plavby byl v pohodě, jen jsem hluboko pod sebou občas zahlédla mihnout se nějaké bytosti. Brrr. Nate nás pak usušil kouzlem a konečně jsme se rozběhli na hrad. Hned jak jsme vletěli dovnitř, všichni nás zpražili pohledem a okamžitě jsme byli na řadě v rozřazení. A víš co, deníčku? Dostala jsem se do NEBELVÍRU! Nijak extra jsem tam nechtěla, ale jsem za to hrozně ráda. No... pak bylo zajímavé představování učitelů, hostina a nakonec jsem se vydala spát.
Toť vše, tvá Nykta :-*

Zápisek třetí // 6. ledna

24. března 2011 v 16:48 | Bohyně noci ;-) |  Žvásty paranoidní bosorbaby
Milý deníčku,
před předevčírem byla dost nuda. Popovídala jsem si chvilku s Lanou (Mikaelou, kdyby jsi nevěděl) a pak s Loty. Přiznala jsem se jí, že se mi docela líbí Waldhar a ona mi tak trochu dodala odvahy a tak jsem si řekla, že až ho znovu uvidím, zeptám se ho.
Předevčírem jsem sešla dolů do DK a byl tam jen Simon a Carrie. Z toho, co jsem slyšela, jsem zjistila, že ten malý Leo je Carrie a taky kluka, co ho neznám. Byla jsem docela překvapená. Pak se objevila optimistická Loty (přebrala trochu prášků, ale snad to vyprchá) a chviličku jsme si povídali, než se objevil Waldhar. Loty mě povzbudila a já se ho zeptala, jestli by si se mnou nechtěl vyjít. A věř, deníčku, nebo ne, on řekl že JO *štěstím vyskakuje do stropu*!
No a včera jsme ted měli domluvené "rande". Celý den jsem se hrozně těšila a přišla jsem chvilku před čtvrtou, jenže Wall nepřicházel, ale to mi vrásky nedělalo. Když se objevil o deset minut později, dal mi na omluvu růži a začli jsme si povídat. Jenže pak Jeann začala mít nějaké divné poznámky, že ji totálně ignoruju, ale já jsem ji vážně ani neslyšela ani neviděla, tak jsem se omluvila a vysvětlila jí to. Jenže ona pak začala vyčítat i něco Waldharovi, ale ten se nedal a radši jsme vyklidili plac a šli do čajky. Objednali jsme si čaj a povídali a povídali a povídali a... To stačí. Po čtyřech hodinách (!!) jsem už ale byla unavená a tak jsme se rozloučili a (opět) věř nebo ne, dala jsem mu pusu. Jen takovou malou, ale... !! Pak jsem byla totálně v sedmém nebi a když jsem se vrátila do kotle, málem jsem sebou třískla o podlahu. Pak ke mě přišel nějaký kluk a představil se jako Nate. Jenže já neměa moc náladu a byla jsem fakt unavená, tak jsem se omluvila, rozloučila a s úsměvem na rtech jsem se zase vydala do svého pokoje, kde jsem usnula jako kotě.
Jen pro tvoje oči/listy, Arya

Můj kumpán číslo jedna - Loty

22. března 2011 v 16:21 | Bohyně noci ;-) |  Ti "fajn lidi co s nima tlachám"

Celé jméno: Lotheir Ditte O'Cealaigh
Jak jí říkám: Loty
Datum narození: 30.října (ZAPAMATOVAT!!)
Moje definice: Ta naprosto správňácky praštěná holka, co se nebojí říct svůj názor. Fááákt fááájn *mrk*

Zápisek druhý // 2. ledna

20. března 2011 v 20:26 | Bohyně noci ;-) |  Žvásty paranoidní bosorbaby
Můj milý deníčku,
nkonec jsem se s Ryanem a Loty docela bavila. Pak ale Ryan odešel a já se šla podívat, jestli té dívce, co se válela pod stolem něco není. Ta mou pomoc odmítla, tak jsem se chtěla vrátit k Loty, ale ta někam zmizela, tak jsem šla spát.
Dnes ráno jsem se probudila hezky vyspaná a začala jsem si číst v učebnicích. Najednou se na parapetě objevila kočka. Já mám zvířata hrozně ráda, doma mám několik psů i koček, papoušky a často chodím do stájí za koňmi a tak jsem otevřela okno a vzala číču do dlaní, že si s ní budu číst, jako to dělávám s panem Elliotem doma. Jenže ta míca hned jak jsem ji vzala do dlaní začala syčet a začala mě škrábat všude kam doshála. Tak jsem ji pustila, jenže jsem zakopla o koberec a spadla jsem zády na roh postele a pak hezky na tvrdou zem. Kočka z toho vyšla vítězně bez zranění, zato já jsem měla problém postavit se z podlahy. Pak jsem tu kočku opatrně doprovodila ke dveřím a nechala ji jít.
Po obědě jsem se jakž takž dobelhala dolů a dala jsem si čokoládu. Po nějaké chvíli přišel jeden kluk, co se představil jako Waldhar. Začal si se mnou povídat a vypadal vážně fajn. Zjistila jsem že rád čte (už druhý kluk, pozor!) a že teď jde do druháku. Po nějaké chvíli se k nám přidala Loty a trochu jsme Waldhara poškádlily, že se z nás stává jeho fanklub, protože je moc milý a pěkný kluk (vrau xD). Pak už Loty musela jít a Waldhar taky zmizel. Po nějaké chvíli ke mě přišla dívka s tabulkou a napsala mi, že se jmenuje Rikita a že je nedoslýchavá a místo slov žvatlá a tak radši píše na tabulku. Jenže sotva jsem jí odpověděla, zmizela, jak se rychle objevila. Nakonec jsem to vzdala a šla zase zpátky na pokoj.
Těším se hrozně do Bradavic až poznám všechny spolužáky, bude to zábava.
Tvá milující malá bohyně

Zápisek první // 1. ledna

19. března 2011 v 21:01 | Bohyně noci :-) |  Žvásty paranoidní bosorbaby
Milý deníčku,
včera jsem byla v Děravém kotli na srazu budoucích prvňáků. Nakonec jsme tam byly jen tři holky a s oběma jsem se dala do řeči a vypadají fajn. Mikaela i Loty. Nejdřív tam byla s dalšími třemi profesory dost nuda, ale asi za hodinku přišli naši spolužáci z Bradavic a trochu se to rozjelo. S Elou jsme se seznámili s Anurai, která vypadala fakt mile. Jenže potom jsme začli hrát flašku (taková mudlovská hra na úkoly a otázky). Anurai tam vyjela po jedné holce a nakonec se tam začaly prát a tahat za vlasy, to mě docela vystrašilo. Pak tam byl ten kluk Ryan a nějaká holka, co se na něj lepila a on očividně neměl zájem. Nakonec jsme hru ukončili a chvíli před půlnocí pustili hudbu. Holky začly tancovat a bavily se tam i s ostatníma a já jen tiše přihlížela. Nakonec jsem si vzpomněla, že moji rodiče jdou na večírek a já musím hlídat brášku. Takže jsem odešla dřív.
Dneska jsem šla ke kotli zase a ubytovala jsem se tam. Byl tam vážně pěkný kluk, Simon se jmenoval. Ale moc se se mnou nebavil a pak tam přišla nějaká holka a tak jsem je nechtěla rušit a šla jsem si po svých.
Odpoledne jsem konečně vylezla z pokoje a koukla se dolů. Uviděla jsem Loty jak se baví s tím Ryanem, tak jsem si k nim přisedla a začala se s nimi bavit. Ryan nakonec vypadá docela fajn. Teď tam s nimi sedím a povídám si. Uvidíme, co se ještě stane
Pac a pusu, tvoje Nyx


Kam dál